Hurááá ven!

28. schůzka - 5. ČERVNA 2019 - SLUNCE, VODA, PLECHOVKY

Poslední středeční setkání v tomto školním roce vyšlo naprosto skvěle, je to až k nevíře, že jen před týdnem jsme byli v čepicích! Fotky mluví za vše proto tentokrát následuje malý fotoseriál přímo zde (sprchování, klouzačka, piknik, malování plechovek...). A na co budou ony plechovky? Tak to se opět nechte překvapit. Závěrečná opičí dráha na odrážedle, kterou zorganizoval Jonášek, byla bezvadná, i když není bohužel zdokumentována (stejně jako finále v podobě melounu - mňam).

LETNÍ PŘESPÁVAČKA NA PECÁKU pátek 14. - sobota 15. června 2019

Počasí spíše již prázdninové nás letos doprovázelo na puťáku a přespávačce, kteréžto akce se zúčastnilo celkem 9 dětí (a náš Matouš se připojil na pobyt na Pecáku). Vyrazili jsme autobusem z Novosedel v 12:30 a posunuli se na Jemčinu. Odtud již putování pokračovalo po fáborcích a úkolech, kterými jsme  trasu vybavili den předtím s Matoušem. Zopakovali jsme si různé záležitosti, jimž jsme se věnovali během roku(ů) - hlavy se nám trochu vařily, ale naštěstí většina cesty vedla lesem ve stínu. Cíl trasy byl letos tajný a podařilo se ho utajit až téměř do samého konce - až na poslední křižovatce někteří uhodli - a radost byla veliká (putovali jsme z Jemčiny po červené na Holnou a poté Evženovým údolím po zelené na Vydýmač nebo-li Pecák).

Děti si nejen vzpomínaly na ptáky, rostliny, svátky, měření a další témata, ale tak trochu si i pocvičily trpělivost - přes úpěnlivé prosby jsme s Jarčou nevyměkly a svačinu realizovali až na Holné - to byla mňamka!

Příjemné posezení spojené s hrou na jídlo, povídáním a bonusovou soutěží o zvířecí kartičky v altánku jsme zakončili máčením nohou, což se všem moc líbilo - naštěstí tam nikdo nezahučel celý (kromě Rozinky, která do vody šťastně ulehla).

Po sbalení posledních čepic, ponožek a lahví s vodou jsme vyrazili hledat další fáborky a úkoly. Tento úsek cesty nás vedl romantickým údolíčkem s pestřejším terénem, bylo to dobrodružné tak akorát

Posilněné svačinou nabyly děti zase té nejlepší nálady a zbytek cesty proběhl hladce, za přátelských hovorů a plnění dalších zapeklitých úkolů.

A už, už jsme skoro v cíli - něketří už uhodli, a radost z cílové destinace byla velká. Ale najít ještě v mapě, kudy jsme šli, to byl oříšek. A na fotce níže vidíte udělování posledního úkolu - fakt těžkého - Jarčou...

Všichni byli napnutí, co ještě budou muset splnit - hlásili,  že fakt  už nemůžou. No, jak nemůžou se ukázalo vzápětí, neboť úkol zněl vybrat si nanuka do 30 Kč na účet Hurá ven - to byste měli vidět, jak ty unavené osoby rychlostí blesku utíkaly k hospodě. Po uklidnění a vychladnutí s pomocí nanuků nás čekal zlatý hřeb a to hrátky ve vodě a na písečné pláži - bylo to jako u moře (až na ty kapříky a dubový háj kolem).

Po hóódně dlouhém čvachtání a skákání a slunění jsme se nakonec odebrali do zmíněného háje dubového, abychom si přichystali "ležení" - věci nám mezitím přivezl Ríša R. autem. Postavili jsme stany, vykopali ohniště a šup s hrachovkou do kotlíku - letos jsme měli i náhradní a jak už to tak bývá, díky tomu se nám nevylila. Pochvalovali jsme si šéfovou ohně a kuchyně Jarču, polívka byla fakt vynikající! Největší hladovci  se pak ještě dojedli s pomocí buřtíků a klobásek (Rozinku jsme odeslali na noc s Ríšou domů, takže odložené buřty nebyly v ohrožení). Do party nám kromě Matouška  přibyly ještě Verča J. a Jana R., které doputovaly  na kolech.

Ještě před setměním nás děti přemluvily na poslední večerní koupačku, ale protože nedovedly ovládnout svůj koupací hurónský řev, museli jsme akci vzhledem k blízkosti rekreačního zařízení obývaného lidmi a pokročilé hodině brzy ukončit.

Přesunuli jsme se k ohýnku, některé skupinky do stanů, hovory byly veselé, Jarča pěkně hrála (píseň "To u nás na PEcáku teče....proudem sklidila velký ohlas) a do historie vstoupila také Verča se svými naloženými třešinkami (pouze pro dospělé) s hláškou při nějakém blíže nespecifikovaném, ale dosti ulítlém dětském hovoru:

"Holky, je čas na třešně " (a nebylo to ten večer naposledy). Ačkoliv původně většina hlásila, že se pod širákem bojí, nakonec jsme u ohně chrněli až na Josífka a Janu R. všichni.

Nu, jak popsat noc - nejdříve bylo veselo, pak bylo nervózno, neboť to vypadalo, že dorazí bouřka a budeme se muset urychleně evakuovat pryč zpod stromů (naštěstí to byl planý poplach), čímž se všichni již usínající probudili a pak nemohli zabrat a nakonec to bylo tak trochu Peklo na Zemi - bzzzzzzzz, au, bzzzzzzz, au (účastníci přesně vědí, o čem tady píšu). Ale přežili jsme a užili jsme si to jako správní zálesáci - nejsme žádné slečinky! Na obrázku níže vidíte pozůstatky nočního (ob)ležení, až na posledního spáče v pozadí se již všichni rozprchli hledat maliní na ranní čaj.

Posnídali jsme zlehka křupky s mlíkem a čaj z borůvek a smrkových větviček (děti obešly celý rybník a maliní prý nenašly).

A protože máme v řadách rodičů i další spřízněné duše (zde Mirka N.), dorazila nám záhy luxusní druhá snídaně v podobě domácího perníku a bábovky včetně plného šlehačkovače  Zlatý hřeb pro dospělce v podobě čerstvé horké kávy dorazil o něco později s Ríšou R., který přijel naložit věci. Dětem k rannímu štěstí po buchtách stačila další pořádná koupačka.

Řetěz ranního štěstí stále ještě nebyl u konce - na děti čekal ještě poklad, který Jarča ukryla již večer a naštěstí ho žádná zvěř v noci neodnesla. Děti hledaly, hledaly, Róze se tahle hra taky moc líbila a nakonec byl balík s krásnými pytlíčky (ušitými Jarčou) plnými skleněnek a s pamlsky na zpáteční cestu nalezen.

Po otestování kuliček a napakování věcí do doprovodného vozidla následovalo, hádejte co - no, samozřejmě závěrečná koupačka  Pak už zbývalo jen posbírat poslední v lese zatoulané  ponožky a mohli jsme vyrazit na cestu k domovu - po žluté, nejkratší to trase z Pecáku na Jemčinu. 

Znavení ale šťastní jsme před polednem dorazili do cíle, kde nás do aut posbírali Verča J. s Ríšou R. a odvezli do Novosedel. Nezbývá než to shrnout: bylo to krásné a těšíme se na další společná dobrodružství!

PODĚKOVÁNÍ: Moc děkujeme všem, kdo nám s realizací této vydařené akce pomohli 

Ríša R. (logistika, doprovodné vozidlo, záchranář s ranní termoskou)

Mirka N. (vrchní cukrářka a servis luxusních snídaní pro polámané vandráky)

Verča J. ("Je čas na třešně", servírování šlehačky a doprovodné vozidlo)

Jana R. (kotlíková a kanystrová logistika, hlídání dětí ve vodě atd.)

PS: Dokumentárních obrázků máme samozřejmě více, umístím je na Zoneramu a heslo všem účastníkům pošlu.

STRUČNÁ ZPRÁVA O AKCI "PRODEJ SRDCÍ NA RODÁCÍCH"

sobota 22. června 2019

Úplně a naprosto poslední miniakce související s naším kroužkem se uskutečnila v rámci velkolepého Setkání rodáků a přátel obce Novosedly n. N. Děkujeme obci za možnost umístit náš ministánek na minijarmarku ve škole  Prodávali jsme drátěná srdce, plechovky s meduňkou (vše vyráběly děti) a jako občerstvení podávali domácí ovesné sušenky s bezovou šťávou (made by OR). Hlavními prodejci byli Matouš R. a Jonáš R. Oba se ukázali jako velmi schopní obchodníci a jen za mírného asistování mne a Jarky přesvědčili mnoho návštěvníků školy k nákupu našich produktů. 

Moc děkujeme všem, kdo nás svým nákupem podpořili!
Utržené peníze využijeme na další akce s dětmi v Hurááá ven.